Kdy a proti čemu nechat očkovat psa? Odborníci radí: „Očkujte psy méně často!“

Co se změnilo v očkování psů?

Také máte v povědomí pevně zakořeněno dřívější schéma očkování? Že je potřeba očkovat psy každý rok proti mnoha různým chorobám? Někteří si dokonce vybaví i pár psích nemocí. Jen pro jistotu hned  uvádím na pravou míru, že psinka není psí slečna!

Jaký je tedy pohled současné veterinární medicíny na očkování psů?

Světová asociace veterinárních lékařů malých zvířat (WSAVA) na svých stránkách uvádí doporučení pro vakcinaci psů, která vychází z výsledků vědeckých studií. Vakcinační postupy jsou odlišné pro psy chované v domácnosti a  pro psy v útulcích.

Nyní tedy očkovací schéma  pro psy chované v domácnosti, respektující doporučení WSAVA a zákonnou povinnost vakcinace proti vzteklině v České republice.

Jak očkovat štěňata?

Štěňata správně vakcinovaných fen, která se napila v dostatečné míře kolostra, mají prvních cca  8-12 týdnů života v těle protilátky, které  získaly od matky. Těmto protilátkám říkáme mateřské.

Tyto protilátky, které štěňata „pasivně“ dostala od matky, v těle štěňat brání „aktivnímu“ vytvoření protilátek  vlastních..

První vakcinace štěňat (proti psince, parvoviróze, infekční hepatitidě a infekční laryngotracheitidě) se tedy doporučuje v době, kdy klesnou pasivně získané protilátky od feny a tělo štěněte si může aktivně vytvořit  své vlastní. To je nejdříve zhruba  ve věku 8-9 týdnů.  Hladina protilátek v těle může klesat pomalu, takže se stává, že ani v 9 týdnech si štěně ještě protilátky neumí samo vytvořit.

Proto se ve 2 až 4 týdenních intervalech štěňata očkují znovu. Jelikož nevíme, zda hladina protilátek od matky již poklesla a štěňata si již vytváří protilátky sami, opakujeme očkování ve zmiňovaných intervalech minimálně do té doby než má štěně 16 týdnů. To si už naprostá většina štěňat protilátky umí vytvořit.

V případě, že se štěně nenapilo kolostra, může veterinární lékař rozhodnout o očkování v 6 týdnech. Pokud je špatná nákazová situace, je možné interval pro očkování zkrátit na 2 týdny. Obecně se doporučuje dodržet poslední očkování ve věku 16 týdnů nebo i později. Štěňata mladší šesti týdnů by se očkovat neměla.

V případě, že je zhoršená nákazová situace, může veterinární lékař rozhodnout o časnějším nástupu očkování, např. už v 6 týdnech věku. Nicméně je potřeba dodržet poslední očkování ve věku 14 až 16 týdnů nebo i později.

„Vakcinační schéma volí veterinární lékař pro každého psa (případně vrh štěňat) individuálně a bere v potaz všechny okolnosti. Neexistuje jedno univerzální očkovací schéma pro všechny jedince.“

Důvod, proč se vakcína aplikuje několikrát je, abychom minimalizovali dobu, kdy v těle už nebudou mateřské protilátky, ale tělo si ještě nevytvořilo protilátky nové. Tomuto období imunologové říkají „imunitní okno“.

V tuto dobu nejsou štěňata chráněna a neměla by být venčena v místech, kde se mohou vyskytovat nevakcinovaní jedinci a přímý kontakt štěněti je vhodné umožnit jen s již očkovanými psy.

Ve stáří šest měsíců až jeden rok se mladý pes očkuje znovu.V tuto dobu by již žádní psi mateřské protilátky mít neměli.

Po SPRÁVNĚ PROVEDENÉ VAKCINACI modifikovanými živými vakcínami protilátky proti psince, parvoviróze, infekční hepatitidě přetrvávají v těle psa několik let až celoživotně.

Minimální interval mezi boostrovými vakcinacemi zmiňovaných nemocí u dospělých psů  je 3 roky (podle vědeckých studií protilátky přetrvávají ještě déle). Jako alternativu revakcinace po třech letech psa je možné stanovit protilátky proti psince, parvoviróze a infekční hepatitidě a přeočkovat pouze psy s nedostatečnou hladinou těchto protilátek.

Toto platí pro modifikované živé vakcíny, které je doporučeno používat pro uvedené nemoci. Vakcíny, které jsou inaktivované (mrtvé) nebo proti bakteriálním nemocem je potřeba přeočkovávat častěji.

V příbalovém letáku každé vakcíny je napsáno, zda je vakcína živá modifikovaná (virus je oslabený=atenuovaný) nebo inaktivovaná=mrtvá.

NEMOCI, PROTI KTERÝM BY MĚLI BÝT OČKOVANÍ VŠICHNI PSI

• PSINKA (původcem je virus psinky)
  
• PARVOVIRÓZA (původcem je parvovirus)
  
• INFEKČNÍ ZÁNĚT JATER (původcem je adenovirus typ 1)

• VZTEKLINA (původcem je virus vztekliny), v České republice je vakcinace povinná ze zákona. Je to zoonóza (nemoc přenosná na člověka).

Vakcínu proti vzteklině  je možno aplikovat také každé 3 roky, ale je nutno vybrat tu, která je schválena pro takovéto použití.

VOLITELNÉ NEMOCI

Nemoci, proti kterým je možno očkovat, pokud životní podmínky psa nebo  způsob jeho  života představují zvýšené riziko vzniku určité nemoci.

• PARAINFLUENZA (původcem je virus parainfluenzy) – doporučována je vakcína aplikovaná do nosu (intranasálně), kterou je možno podat již od 3. týdne věku, zopakovat za 3 týdny, boostrová vakcinace u dospělého psa se aplikuje jednou ročně
• BORDETELÓZA (původcem je bakterie Bordetela bronchiseptica) – doporučována je vakcína aplikovaná do nosu (intranasálně), je možno ji podat již od 3. týdne věku, zopakovat za 3 týdny, boostrová vakcinace u dospělého psa se aplikuje jednou ročně
• BORELIÓZA (Borrelia burgdorferi) – doporučeno vakcinovat až po ukončené základní vakcinaci  a to u psů vyskytujících se v prostředí, kde je velké množství infikovaných klíšťat. Boosterová vakcinace se doporučuje každoročně. Na potřebu vakcinovat psy proti borelióze se názory veterinárních lékařů různí.
• LEPTOSPIRÓZA (původce bakterie Leptospira interrogans) – vakcinace se provádí nejdříve od stáří 12 týdnů, druhá dávka za 3 a 4 týdny a poté každých 9 až 12 měsíců. U jedinců s vysokým rizikem infekce je doporučeno očkovat každých 6 až 9 měsíců.   U očkování proti leptospiróze je nejvíce nežádoucích reakcí. U trpasličích plemen (př. čivava, yorkšírský teriér apod.) by se podle výše zmíněného dokumentu měli vakcinovat jen jedinci s vysokým rizikem vzniku tohoto onemocnění. Posouzení míry rizika není vždy úplně jednoduché. Leptospiróza  patří mezi zoonózy (je přenosná na člověka).
  

Tip pro vás

Lékař může navrhnout vakcinaci proti leptospiróze samostatnou injekcí a na jiné místo těla než byly aplikovány ostatní nemoci. Při tomto podání je pozorováno méně nežádoucích reakcí.

Jak to přesně provést, aby byli všichni spokojeni?

Veterinární lékaři namítají, že nemohou očkovat podle těchto doporučení, jelikož v příbalovém letáku vakcíny je doporučena každoroční  vakcinace.

Legislativní proces uvádění vakcín na trh je dlouhý a bude tedy ještě nějakou dobu trvat, než prodloužení vakcinačních intervalů bude i v příbalových letácích.

Jako možnost řešení tohoto problému je navrhováno veterinárnímu lékaři PODEPSAT INFORMOVANÝ SOUHLAS, že jako majitel jste byl upozorněn, že  vakcinační schéma je podle posledních vědeckých poznatků, nicméně se neshoduje s doporučením výrobce vakcíny. V případě sporu, budou na jedné straně informace v příbalovém letáku a na druhé straně doporučení vakcinační skupiny (WSAVA) a podepsaný informovaný souhlas. Informace v příbalovém letáku budou mít z právního hlediska pravděpodobně větší váhu. Tato situace není pro veterináře jednoduchá.

Na trhu jsou vakcíny, které jsou registrovány pro vakcinaci parvovirózy, psinky a infekční hepatitidy na 3 roky.

Hledáte další informace, jak mít zdravého a spokojeného psa? Najdete je ve Veterinárním průvodci majitele psa. Porozumíte očkování a dalším věcem, které potřebujete znát.

Zdroje:

Doporučení pro vakcinaci psů a koček Světové asociace veterinárních lékařů malých zvířat (WSAVA)2015

Svoboda M. Nové trendy v imunoprofylaxi se v praxi malých zvířat prosazují jen pozvolna, Veterinární klinika 2014, 11 ročník, str. 24-29