Proč jsem začala psát blog…

PROČ JSEM ZAČALA PSÁT BLOG…

Jsem veterinární lékařka psů a koček tělem i duší, v malé míře umím pomoci i králíkům, fretkám, činčilám a morčatům.

Téměř čtyři roky jsem působila jako veterinářka v ambulancích  soukromých veterinárních klinik (Vyvet Vyškov, Jaggy Praha, ABClinic Brno). Očkovala jsem, zbavovala psy a kočky parazitů, vyprazdňovala paranální váčky, odebírala a vyšetřovala krev a moč, prováděla základní operace, diagnostikovala březost, hledala sonem močové kameny, rentgenovala, řešila akutní případy na pohotovosti…

Mnoho příběhů někdy veselých a někdy smutných….

Nikdy to pro mě není jen práce. Pomáhat zvířatům i lidem mě naplňuje radostí a velkým uspokojením.

A zvířata jsou moje velká, ale fakt velká láska…

Zjistila jsem tři zásadní věci:

1. V ordinaci je strašně málo času

Na odběr anamnézy (takové to vyptávání, jestli pes přijímá potravu, zvrací, má průjem, škrábe se, kdy fenka hárala, kulhá, je unavená, jak dlouho, kdy to začalo…? Podle mě, ideálně by odběr anamnézy měl trvat nejméně 20 minut? Možná Vás to šokuje, uvědomíte-li si, že váš lidský doktor se vám  nevěnuje takovou dobu.

Dále je potřeba klinické vyšetření. Podívat se na kůži, do očí, do tlamy, zkontrolovat mízní uzliny, poslechnout srdce a plíce, prohmatat břicho, podívat se, zda ve stolici není krev….Dalších minimálně 10 minut. Ortopedické, neurologické, oftalmologické a jiné speciální vyšetření trvá mnohem déle.

Co může způsobovat problémy, které zvíře má? Většinou je více možných příčin. Je potřeba je postupně vyloučit.

Takže potřebuji diagnostický plán. Bez vyšetření krve se u vážnějšího onemocnění většinou neobejdu. A co vyšetření moči? To mi krásně dokreslí, jak to vypadá uvnitř organismu. Pomůže rentgenologické nebo sonografické vyšetření (ultrazvuk)?

Teď tato vyšetření provést, vyhodnotit jejich výsledky, dát je do vzájemných souvislostí. Složit skládanku.

Stanovit diagnózu. Vždy se pokusit odstranit příčinu. Sestavit účinnou léčbu. A vše pečlivě vysvětlit v souvislostech. Poskytnout dostatek informací, ať se majitel může na jejich základě rozhodnout.

A toto vše dát písemně ve zprávě. Vím, že je obtížné si vše zapamatovat, zvláště, když u toho ještě musíte psa nebo kočku v ordinaci hlídat. Máte o něj strach.  A taky trošku obavy, zda to rodiný rozpočet zvládne.

A často je v tu chvíli v čekárně plno dalších pacientů. Vím, že pokud jsou vyšetření ku prospěchu pacienta a z medicínského hlediska neoddiskutovatelná, musím je provést. Většinu vzorků je potřeba odebrat před nasazením jakýchkoli léků. Poté jsou už všechny výsledky testů nasazenou léčbou ovlivněny.

Připadá mi to, jako by detektiv pořádně neohledal místo činu. Nezaznamenal vše důležité. Nesebral všechny důkazy. Později už je nikdy nezíská a budou mu chybět.

2. Nejsem odborník na všechno (a nikdo není)

A já tak moc chci, aby každý pacient měl tu nejlepší péči.

Cítím se jako rybička ve vodě, když provádím vyšetření, diagnostiku, zákroky, kterým rozumím, mám problematiku prostudovanou. A když už moje znalosti nestačí, chci mít možnost otevřeně říci, že to tak je. A doporučit další ošetření u jiného lékaře. U specialisty v daném oboru.

Líbilo se mi, když Zdeňek Pohlreich radil kuchařům, ať nevaří jídla všech kuchyní světa, ale vyberou si několik jídel, a ty potom perfektně zvládnou.

U medicíny si myslím, že je to trošku ještě jinak. Musím znát základy všech oborů, zvládnout prvotní ošetření, pacienta stabilizovat, pokud chci poskytovat i pohotovostní ošetření. Tělo funguje jako celek, vše souvisí se vším. Je potřeba vidět pacienta v souvislostech. Není trávicí systém, dýchací systém a zvlášť nervový systém.

Ale ty poznatky jsou už tak rozsáhlé, že je prostě jeden člověk nemůže obsáhnout. Proto já moc fandím specializacím ve veterinární medicíně a referování pacientů.

3. Trápí mě, když v ordinaci řeším případ, kterému se dalo předejít

   „Kdybych to jen věděl…”, slýchávám občas se smutkem v hlase.

   Jde o situace, které by se nestaly, kdyby majitel zvířete měl dostatek těch správných informací předem. Patří sem smutné případy různých otrav, např. jedy na potkany, které narušují srážení krve, nemrznoucími směsmi do motorů a jinými.

   Lidé přicházejí pozdě se zvířetem, které hubne, hodně pije, je mu cítit z tlamy…takto se může např. projevovat selhání ledvin. Je dobré vědět jaké jsou příznaky vážných onemocnění. Dokud ještě není moc pozdě…

CO TEDY CHCI? PROČ JSEM ZAČALA PSÁT TENTO BLOG?

1. Zde mám dost prostoru a času vše objasnit, na důležité upozornit. Miluji pečlivou a systematickou diagnostiku každého onemocnění a chci ukázat, že se tento postup nakonec vyplatí po všech stránkách. Chci přesvědčit o výhodách tohoto přístupu k jakémukoli onemocnění. Prostě se snažit najít  „jádro pudla“ a ne metodou pokus omyl léčit.

2. Chci přinášet majitelům aktuální informace z medicíny psů a koček, které jim mohou pomoci zabránit vzniku nemocnění, otrav a úrazů jejich čtyřnohých kamarádů.

3. Chci ukázat pohled moderní medicíny na základní péči o psa. Zpočátku jsem měla v úmyslu svým projektem pomáhat psů i kočkám ve stejné míře. Je to však velké sousto. V tuto chvíli je zde více informací o psech. I když většina principů medicíny je stejná. Ráda bych ukázala, kdy je dobré přírodě zbytečně do všeho moc  „nekecat“ . A naopak ukázat, kdy už snaha lidí pozměnit vzhled zvířete, vede k tomu, že tuto změnu psi už moc ezvládají.

MÝM CÍLEM JE TEDY DOBŘE INFORMOVANÝ MAJITEL.

V roce 2013 se mi v den mých narozenin narodil syn Šimon, se kterým jsem byla 4 roky na nejkrásnější dovolené svého života. A když spal, usedala jsem k počítači a psala….Díky internetu, webovým stránkám jsem měla možnost být synovi nablízku, když mě potřeboval. Mohla jsem stále pomáhat lidem i zvířatům a také se realizovat, učit se nové věci.

Mohla jsem zde uplatnit svou přirozenou potřebu nabízet péči a podporu, která je vyjádřením toho kým doopravdy jsem.

Pokud někomu informace na tomto blogu pomohou či zachrání psí nebo kočičí život…bude cíl blogu splněn.

Pro pečlivé majitele psů, kteří chtějí více rozumět péči o psa, veterinární medicíně, vzdělávat se a mít přístup k moderním poznatkům v tomto oboru jsem napsala Veterinárního průvodce majitele psa.

A pokud chcete poznat více psí tělo, tak je tu pro vás zábavnější formou vytvořený Veterinární miniprůvodce psím tělem.