Jdeme na veterinu se psem a kočkou II. Na jaké otázky se máme připravit?

Za nemocného psa mluví jeho majitel.

Anamnéza neboli předchorobí je soubor informací, které o svém psovi nebo kočce, znáte jen vy.

Právě pečlivě a systematicky provedený odběr anamnézy je prvním, důležitým a nezbytným krokem  ke STANOVENÍ DIAGNÓZY (zjištění příčiny obtíží, které trápí vašeho psa nebo kočku). A o to nám všem jde především.

Při odběru anamnézy jsou důležité 2 věci:

• zda se veterinář zeptá na všechny významné okolnosti tak, aby mu žádná podstatná informace neunikla
• zda si majitel  dostatečně všímal  projevů svého zvířete a nepřehlédl důležitou změnu

Pokud víte, na co se u svého psa nebo kočky zaměřit, případný zdravotní problém odhalíte dříve.

Veterinář se klíčové informace dovídá tak, že se majitele vyptává.  Na  příjem  potravy a tekutin, na výskyt zvracení a průjmu, zda bylo zvíře v zahraničí apod. Na vše podstatné.

Upozornění!

Smyslem článku je poukázat na důležitost pečlivého odběru anamnézy. Uvést nejčastější typy otázek a nastínit jejich význam. Neznamená to, že pokud zvíře trpí uvedeným příznakem, tak automaticky má zmiňovanou nemoc.

Jednotlivé nemoci jsou vybrány kvůli názornosti a lepší představě. Cílem není vyvolat v majiteli strach, že jeho zvíře je nemocné. Jen podnítit větší zájem všímat si projevů svého zvířete, což může všem jen a jen pomoci.

U všech změn, které pozorujete na svém zvířeti je dobré si vzpomenout, zda jejich nástup byl náhlý nebo pozvolný. A jestli je zde tendence ke zhoršování, zlepšování nebo se problém nemění (je stabilní), případně někdy horší a někdy lepší (intermitentní).

Základní otázky se týkají tedy těchto témat:

Změna chování a aktivity

Je zvíře více smutné, jako by bez nálady? O takovém zvířeti, které je skleslé, nejeví zájem o oblíbené činnosti se často říká, že je apatické. Apatie je častým příznakem mnoha onemocnění a příčin může být opravdu hodně. Říkáme, že je to  příznak nespecifický, neukazuje, kde by mohl být konkrétní problém. Jen víme, že je někde něco špatně.

Zvládání námahy, zátěže, unavitelnost

Zvládá pes hůře procházky, které dříve s radostí absolvoval? Odpočívá častěji? Tato intolerance zátěže, jak se také někdy říká, může mít příčinu  např. v onemocnění srdce, dýchacího systému, pohybového aparátu.

Hubnutí

Ztráta hmotnosti především u starších zvířat nebo mladých zvířat je častým projevem vážných onemocnění.

Příjem tekutin

Pije zvíře více než obvykle? To je velmi častá a důležitá otázka. Časté pití (polydipsie – čteme polydypsie) a časté močení (polyurie), někdy napsáno v lékařské zprávě jako pu/pd (čteme píjů pídý) doprovází vážná onemocnění např. pyometru u fen (zánět dělohy), selhání ledvin, diabetes mellitus (cukrovku) a mnoho dalších nemocí.

Za nadměrné pití se většinou považuje příjem vody větší než 80 ml vody na kg tělesné hmotnosti zvířete za 24 hod. Čili u psa vážícího 20 kg se za polydipsii  považuje stav, kdy zvíře vypije více než 1600 ml (20 x 80=1600 »» tedy něco přes litr a půl vody). Bereme v úvahu fakt, že větší množství vody  zvířata vypijí v létě a pokud jsou krmena suchou granulovanou stravou.

Tip pro vás

Změřte si objem misky, ze které zvíře pije. A uvidíte kolikrát budete muset vodu doplňovat.

Příjem potravy

Čím je zvíře krmeno?

Pokud granulovanou stravu, jaké značky? V suchém stavu nebo namočenou? Pokud vaříte, tak co? Jaký druh masa, jakou přílohu? Dáváte zbytky jídel, která vaříte pro sebe? Sladkosti? Jaké pamlsky používáte? Krmíte jen syrovými kostmi a syrovým masem?

Kolikrát denně je zvíře krmeno?

Má chuť k jídlu (apetit)? Větší než obvykle? Menší než obvykle? Vezme si alespoň oblíbený pamlsek?

Nižší chuť k jídlu, neboli inapetence, doprovází opět velké množství nemocí a je to opět příznak velmi nespecifický. Zvýšená chuť doprovází nemoci jako je Cushingův syndrom u psů (zvýšená funkce nadledvin) nebo hypertyreóza (zvýšená činnost štítné žlázy) u starších koček.

Je možné, aby zvíře někde snědlo něco o čem nevíte? Pes je třeba na zahradě, na procházce se zaběhne na delší dobu do hustého křoví, kočka chodí ven apod. I to je důležité vědět, zvažujeme-li např. otravy.

U štěňat se veterinář ptá např. na rozkousané hračky, protože u štěňat se mnohem častěji řeší pozření nějakých předmětů. Veterinář mluví o tom, že pes má „cizí těleso.”

Nastala v nedávné době nějaká změna v krmení?

Zvracení/regurgitace

Na záměnu těchto pojmů je dobré dát pozor.

Zvracení je vyvrhnutí potravy ze žaludku. Zvracející pes tzv. „pumpuje”, nadavuje se  a zapojuje břišní svaly a bránici. Vyvrhnutý obsah bývá často natrávený. Zvracení může být příznakem postižení nejen trávicího traktu, ale také např. onemocnění ledvin nebo jater.

Regurgitace je vyvrhnutí potravy z jícnu nebo hltanu, čili potravy, která se ještě nedostala do žaludku.

V typické podobě to vypadá, jako by pes jen tak otevřel tlamu a vyvrhl obsah. Potrava nebývá natrávena a může mít i tvar válečku jako odlitek jícnu.

Regurgitace bývá např. pozorována u onemocnění jícnu, který je nadměrně rozšřený (megaesophagus).

Je naprosto běžné, že majitelé regurgitaci prezentují jako zvracení. Veterinář dobře mířenými dotazy musí oba stavy odlišit.

Důležitým údajem je tedy:

• kdy se zvracení nebo regurgitace objevila poprvé?
• za jak dlouho  po krmení?
• kolikrát za 24 hod?
• jak vypadá samotné zvracení -pozorovali jste neklid, olizování se,  nadavování, zatínání  břišních svalů?
• jaká je konzistence vyvržené potravy?
• jsou ve vyvrhnuté potravě nějaké cizí předměty?
• byla potrava natrávena?
• hubne zvíře?

Pozor! Neproduktivní pokusy o zvracení, dávení, slinění a vykašlávání pěny může být příznakem torze žaludku, což je velmi vážné onemocnění především velkých psů, vyžadující rychlý operativní zásah.

Zjistěte, jak můžete svému nemocnému psovi u veterináře pomoci.

Průjem

Při výskytu průjmu se veterinář snaží určit, zda průjem má příčinu v tenkém střevě nebo v tlustém střevě.

Důležité otázky v tomto případě jsou:

• Kolikrát byla stolice během 24 hodin? U průjmů, jejichž příčinou je problém v tlustém střevě, bývá defekace třeba i 10x denně.
• Jaká je konzistence trusu? Kašovitá, vodnatá?
• Jaký je objem stolice?
• Barva stolice? Černé zbarvení stolice může ukazovat na příměs natrávené krve. Příčinou může být krvácení do předních částí trávicího traktu. Trus s příměsí čerstvé krve (červená barva stolice) svědčí o krvácení do zadních částí trávicího systému.
• Je přítomen hlen, nestrávená potrava, parazité – škrkavky (celí červi), články tasemnice?

Močení

Prvním dotazem je, zda zvíře močí. Absence močení patří mezi vážné zdravotní stavy a příčinou může být např. u psů (samců) ucpání močové trubice kamenem, u kocourů ucpání močové trubice zátkou vytvořenou z krystalků, bílkovin a buněk (onemocnění dolních močových cest koček – FLUTD) nebo také selhání ledvin (obě pohlaví) a další. Se zvířetem, které nemočí je nutné neprodleně vyhledat pomoc veterináře.

Při močení zvířete je dobré si všímat:

• jak často?
• jaká je barva moči? Červená barva moči může ukazovat na krvácení do močových cest.
• naříká zvíře při močení, případně pozorujete jiný projev bolestivosti?

Tip pro vás

Barvu moči psů lze dobře pozorovat  v zimě na sněhu. Vždy se můžete pokusit moč zachytit do čisté misky.

Vyšetřením moči je možno vyloučit cukrovku či  krvácení do močového systému. Měření hustoty moči malým přístrojem – refraktometrem pomáhá hodnotit funkci ledvin. Vyšetření moči  je nebolestivé, extrémně přínosné a relativně levné.

Nikdy neuděláte chybu, pokud k veterináři vezmete moč svého zvířete. Moč by měla být co  nejčerstvější,  pocházející ze středního  proudu a odebrána do čisté nádoby.

Zvíře, které hodně pije a hodně močí, má hustotu moči sníženou. Veterinář je schopen tento příznak vážného onemocnění zachytit i v případě, že majitel ho zatím nezpozoroval. Vyšetření moči hraje tedy významnou roli nejen u nemocí močového systému.

Kašel

• Kdy kašel  začal?
• Jak často zvíře kašle?
• Popište  průběh kašle? Suchý? Vykašlává?
• Objevila se ztráta vědomí?
• Dostavuje se kašel typicky při nějaké aktivitě nebo stavu, v určitou denní dobu? Např. při  radosti, strachu, zatahání za vodítko?
• Všimli jste si barvy sliznic zvířete při nebo po záchvatu kašle? Byly bledé?  Fialové?

Příčinou  kašle může být onemocnění dýchacího systému: např. psincový kašel, cizí těleso např. v nozdrách, ale i kolabs průdušnice, parazité v plicích a mnoho dalších.

Kašel může být také příznakem vážného onemocnění srdce.

Kašel může být opět zaměněn za dávení při torzi žaludku.

Výtoky z očí, nozder, uší, pohlavních orgánů

• barva – bílá, zelenavá, tmavá
• konzistence – vodnatá, hlenovitá
• případný zápach

Výtok z pohlavních orgánů feny po hárání může být příznakem zánětu dělohy (pyometry).

Hárání, březost u fen

• Kolikrát ročně fena hárá? Většina fen hárá 2x ročně.
• Je hárání pravidelné?
• Mívá fena falešnou březost (pseudograviditu)?
• Byly někdy podány léky na přerušení březosti?

Útvary, bouličky na těle

• velikost
• uložení na těle
• proběhla v místě vakcinace, aplikace léků apod?
• škrábe se zvíře v tomto místě nebo se otírá o předměty?

Nepodceňujte malé podkožní útvary s tím, že je to pravděpodobně jen tuk. Podkožní tuková boulička je bohužel pouhým okem neodlišitelná  s kožním nádorem mastocytomem. Pro odlišení je potřeba vyšetřit  buňky útvaru pod mikroskopem.

Tip pro vás

Fence prohlédněte a mezi prsty velmi  jemně  prohmatejte mléčnou žlázu (celou spodní stranu hrudníku i břicha). Nádory mléčné žlázy mají často podobu tvrdých útvarků kdekoli v mléčné žláze. Nádory na mléčné žláze mohou metastázovat do plic, při jejich nálezu je vhodné provést rentgen hrudníku.

Kde zvíře žije

V bytě nebo v domě se zahradou? Pokud má zvíře přístup na zahradu, může přijít do kontaktu s nemocným zvířetem, případně s jedovatou látkou.

Další zvířata v domácnosti

V případě, že jsou například zjištěny blechy nebo svrab u jednoho zvířete, je nutno přeléčit všechna zvířata, se kterými je pacient v kontaktu.

Pobyt zvířete v zahraničí

Bylo zvíře v zahraničí (včetně Slovenské republiky)? Pokud ano, uveďte v které zemi a jak dlouho. Nemocím, které si zvíře může přivést z dovolené říkáme  importované infekce. Např. psí  babesióza – parazitární onemocnění se vyskytuje i na jižním Slovensku, dále v Maďarsku a v jižní Evropě. V jižní Evropě se vyskytuje také  např. další parazitární onemocnění – leishmanióza.

Očkování

Kdy a proti kterým nemocem bylo zvíře očkováno? Objevila se u zvířete nějaká reakce na vakcinaci? U koček, které byly očkovány proti vzteklině a kočičí leukémii je dobré pamatovat si místo aplikace a pokud boulička po vpichu přetrvává delší dobu, tak kontaktovat veterinárního lékaře.

I očkované zvíře může onemocnět nemocí, proti které bylo očkováno.

Ošetření proti vnějším parazitům

Byly aplikovány přípravky proti vnějším parazitům? Pokud ano, jaké (název) a kdy? Jedná se hlavně o přípravky proti blechám a klíšťatům.

Ošetření proti vnitřním parazitům

Mezi vnitřní parazity patří především škrkavky a tasemnice. Je dobré znát název přípravku, případně účinné látky v něm obsažené.

Léky, které zvíře dostává

Důležitý je název léků a jejich dávkování. Můžete být také dotázáni na jejich uskladnění – některé léky je potřeba uchovávat v lednici. Např. inzulín, který zvířeti pícháte je potřeba před aplikací vždy protřepat. Pokud je to možné, vemte léky s sebou.

Dřívější onemocnění, úrazy, operace

Mohou mít souvislost s právě probíhajícím zdravotním problémem.

Na co se veterinář bude ptát?

V článku jsou pouze základní otázky, na které se veterináři ptají. Text  neobsahuje všechny dotazy, které vám může veterinář položit. I pořadí se bude jistě lišit.

Čím více informací veterinárnímu lékaři poskytnete, tím rychleji a přesněji bude schopen určit příčinu obtíží vašeho psa nebo kočky. A rychleji mu pomůže.

Soubor takových otázek se nazývá anamnestický dotazník.

Co bude skvělé, když uděláte:

• podrobně se s otázkami seznámíte, když je zvíře zdravé,
• vytisknete si základní otázky na jeden list formátu A4,
• poté složíte a dáte do pasu nebo očkovacího průkazu.

Když bude zvíře nemocné a vy budete třeba čekat v ordinaci, tak o těchto otázkách popřemýšlejte nebo ještě lépe si krátké odpovědi do svého anamnestického dotazníku napište.

Odběr anamnézy u vážnějšího onemocnění může trvat zhruba 20 minut. Vaše role majitele je v tomto nezastupitelná. Vaše zvíře je odkázáno jen na vás. Seznamte se tedy s těmito otázkami ať víte, čeho si máte všímat.

Žádný signál, že je vašemu psovi potřeba pomoci už vám neunikne.

Pokud půjdete se psem nebo kočkou na vyšetření  k veterinárnímu specialistovi např. dermatologovi (s kožním onemocněním) bude dotazování mnohem rozsáhlejší a konkrétněji zaměřené.

Naučte se pečovat o psa od veterinářů.

Jste novým majitelem psa nebo dokonce zkušeným chovatelem? Veterinární medicína za poslední roky ušla velký kus cesty a její poznatky mohou pomoci i vašemu psovi. Líbilo se vám zpracování tohoto tématu? Další body veterinární péče – odčervení, očkování, péče o uši i zuby… jsou pro vás nachystány ve Veterinárním průvodci majitele psa »» ZDE. Najdete také anamnestický dotazník pro psa, který si vytisknete a vložíte do pasu nebo očkovacího průkazu.

Zdroje:

Polyuria a Polydipsia in dogs and cats, Grauer G.F., DVM, MS, DACVIM, Clinician’s brief, March 2013

www.babesia.cz