Jdeme na veterinu se psem III. Klinické vyšetření

fonendoskop

Chcete vědět, proč veterinář nadzvedává Vašemu psovi  nebo kočce  kůži mezi lopatkami? Bříškem prstu tlačí na  dáseň? S prsty na vnitřní straně zvířecích stehen sleduje čas?

Objevili jste v lékařské zprávě  nic neříkající zkratky jako CRT, BCS 3/5, bpn nebo TRIAS? Zajímá Vás, co znamenají?

Chcete rozumět  slovním spojením „pulz symetrický a souhlasný?

Pokud jste odpověděli alespoň jedenkrát ano,  je tu pro vás 3. díl  seriálu Jdeme se psem a kočkou na veterinu.

V minulých dílech   jsme zjistili, co patří do nacionále pacienta, a jak vyplnit  anamnestický dotazník. Dnes se podíváme, jak probíhá  klinické vyšetření (prohlídka psa nebo kočky  v ordinaci) a rozšifrujeme jednu běžnou lékařskou zprávu.

K čemu slouží klinické vyšetření?

Jeho cílem je zjistit aktuální zdravotní stav. Lékařskou terminologií bychom řekli, že doktor  zjišťuje status praesens (čteme status prezens),  tedy přítomný stav zvířete.

Pečlivým klinickým vyšetřením můžeme odhalit  malé změny  dříve, než se  stanou vážným zdravotním problémem. Je možné také rozpoznat příznaky nebezpečných nemocí, které  majitel dosud sám nezaznamenal.

Klinické vyšetření je nebolestivé, levné a extrémně přínosné.

Vždy je potřeba alespoň krátká chvíle na navázání  kontaktu se zvířetem. Pár  vlídných slov a pohlazení  usnadní celé vyšetření.

Obecně se dá říci, že veterinář může zvíře prohlížet ve směru „od hlavy po ocas“ nebo postupně vyšetřovat jednotlivé orgánové soustavy jako kůži, kardiovaskulární systém, trávicí soustavu apod.  Pořadí není důležité, každý lékař má svůj osvědčený postup.

V ideálním případě  má doktor možnost nejprve prohlédnout zvíře, které se volně pohybuje po místnosti. U psů je to zpravidla možné téměř vždy. Pro volný pohyb koček je nutná ordinace se zavřeným oknem (pružné kočičí tělíčko se lehce protáhne i malou škvírou).

Pes i kočka jsou nejprve vyšetřeni pohledem (adspekcí) a jemným pohmatem (povrchovou palpací).  Pokud  nereagují bolestivě, může následovat i  palpace hluboká. Vše ohleduplně a s respektem.

Co vše tedy lékař posuzuje?

Výživný stav

K  hodnocení výživného stavu (BCS – body condition score) se nejčastěji používají  dvě stupnice, pětibodová nebo devítibodová. Posuzována je silueta těla zhora a z boku.  Zvíře v optimálním výživném stavu je na stupnici uprostřed. Tedy 3/5 nebo 5/9.

U zvířete v  ideální kondici jsou žebra hmatatelná, ne příliš viditelná, krytá jen malým množstvím tuku. Při pohledu  zhora vidíme za žebry na obou stranách zřetelné zúžení v oblasti slabin („pas”). Odkaz na  tabulku výživného stavu psa a kočky v angličtině najdete pod článkem.

Hubnutí a špatný výživný stav jsou obvykle příznaky  vážných onemocnění.

Vědomí, chování

Zdravé zvíře je čilé a aktivní.

Naopak zvíře, které je smutné, nehraje si a  nemá zájem o okolí označujeme jako apatické. Právě apatie je jeden z prvních příznaků nemocí.

Držení těla, postoj,  pohyb, kulhání

Hodnotíme symetrii těla, pátráme po abnormálním postoji, nekoordinovaném pohybu, kulhání.

TRIAS

TRIAS je souhrné označení  pro tři sledované hodnoty:  počet dechů tepů  a tělesnou teplotu.  V tomto uvedeném pořadí se tyto tělesné parametry také vyšetřují.

Počet dechů  získáme tak, že jednu minutu počítáme pohyby hrudní stěny. V ideálním případě počet dechů zjišťujeme dříve, než se zvířetem jakkoli manipulujeme (dáváme ho např. na stůl). Po manipulaci je počet dechů u psů i koček zvýšen.

Počet dechů u zdravých psů je 10-30 za jednu minutu

Počet dechů u zdravých koček je 20-40 za jednu minutu

Pulz měříme pohmatem na artérii (céva, která vede krev od srdce) na  vnitřní straně stehna. Pulzové vlny bychom  měli  na obou pánevních končetinách  registrovat ve stejnou chvíli (v lékařské zprávě můžeme nalézt slovní spojení pulzy symetrické).

Můžeme také  současně  poslouchat úder srdce i zaznamenávat pohmatem pulz na jedné končetině. Jednomu úhozu srdce by měla odpovídat jedna pulzová vlna. Takový pulz  je souhlasný se srdeční akcí. Pokud po úhozu srdce nenahmatáme pulzovou vlnu, je zde pulzový deficit.

Počet pulzů u zdravých psů je 60-120-160 za jednu minutu

Počet pulzů u zdravých koček je 100-180 za jednu minutu

U psů je rozmezí normálního počtu pulzů hodně široké. Nižší hodnoty měříme u obřích a velkých plemen psů, vyšší hodnoty u malých a trpasličích. Mláďata mají také počet pulzů vyšší.

Tělesnou teplotu u zvířat měříme v konečníku. Pokud chcete tělesnou teplotu změřit sami, podrobný návod naleznete »» ZDE

Tělesná teplota u zdravého psa je  37,5 – 39,0 ºC

Tělesná teplota u zdravé kočky je 38,0 – 39,0 ºC

 

teploměr

Tělesnou teplotu u psa měří veterinární lékař v konečníku.

Posouzení hydratace

Dehydratace (nedostatek tekutin v oragnismu) může být příznakem vážného onemocnění. Stupeň dehydratace odhadujeme podle rychlosti návratu kožní řasy. Uchopíme kůži zvířete mezi lopatkami a mírně ji nadzvihneme.  Počítáme za jak dlouho se kůže vrátí do původní polohy.

U dobře hydratovaného zvířete je to téměř okamžitě. U dehydratovaného zvířete je návrat kožní řasy zpomalený, případně se kůže nevrací vůbec. Tento parametr se udává v procentech. Např. dehydratace 5%.

Vyšetření spojivky očí a barvy očního bělma

Hledáme příznaky celkových onemocnění, které se mohou na  očích projevit.

Např. hodnotíme barvu spojivek (bledé spojivky mohou být příznakem anémie – chudokrevnosti), pátráme  po zažloutnutí očního bělma (ukazatel žloutenky), dále  hodnotíme třetí víčka (uložena ve vnitřních koutcích očí) a v neposlední řadě zaznamenáváme např. také různé výtoky z očí.

U dehydratovaných pacientů bývají třetí víčka ve vnitřních koutcích hodně viditelná.

třetí víčko
Černou fixou je zvýrazněna část třetího víčka.

 

Nosní dutina a nosní houba

Při vyšetření dutiny nosní (nozder) a nosní houby (čenichu)  pátráme po  výtoku, vodnatém, hlenovém, hnisavém či krvavém, oboustranném či jednostranném. Posuzujeme průchodnost nosních dutin a symetrii.

Vyšetření dutiny ústní

Hodnotíme barvu sliznic, jejich vlhkost a pátráme po jakýchkoli změnách proti normálnímu stavu.

Sliznice dutiny ústní u zdravého zvířete jsou růžové a vlhké.

Suché a lepkavé  sliznice jsou dalším příznakem dehydratace.

Na sliznicích dutiny ústní měříme CRT. Tato zkratka vznikla z počátečních písmen  anglických slov capillary refill time – čas  kapilárního plnění. Můžeme zaslechnout lékaře, jak říká „cé er té“).

Po krátkém zatlačení bříškem prstu na vnitřní stranu pysku  nebo dásní  se z  drobných cév  (kapilár) na malém okrsku vytlačí krev do okolí, sliznice zbledne a po přerušení tlaku  se kapiláry opět naplní krví.  Sliznice získá opět svou růžovou barvu

 Tento jednoduchý test hodnotí prokrvení tkání. U většiny zdravých zvířat se barva sliznice obnoví do 1,5 -2 sekund.

Dále zaznamenáváme stav zubů, registrujeme zápach z tlamy, prohlédneme jazyk.

Zápach z tlamy a vředy na sliznicích dutiny ústní mohou být příznakem špatné funkce ledvin

Mízní uzliny

Pohmatem hodnotíme povrchové mízní uzliny.. Dobře dostupné jsou mízní uzliny mandibulární (pod dolní čelistí), popliteální (na zadní straně stehen) a preskapulární (před lopatkou). Hodnotíme jejich symetrii, velikost, bolestivost na pohmat a pohyblivost proti okolním tkáním.

Kůže a srst

Prohlížíme srst i kůži celého těla. Pátráme po lysinách (alopeciích), špatné kvalitě srsti a nehojících se ránách. Hledáme bouličkyútvary. Černá smítka v srsti mohou znamenat bleší trus.

Prohlédneme také uši (boltce i zvukovody), drápy i tlapky včetně meziprstí. Pohledem hodnotíme vnitřní i zevní stranu ušního boltce, registrujeme citlivost a bolestivost na dotyk, pátráme po zarudnutí. Prohlédneme také Henryho kapsu (kožní zdvojení na vnějším okraji ušního boltce),  která  v létě může poskytovat skrýš larvám sametek nebo klíšťatům.

Velké množství  ušního sekretu drobivé konzistence připomínající kávovou sedlinu  je častým příznakem ušního svrabu.

Pomocí ručního přístroje – otoskopu jsme schopni prohlédnout vnější zvukovod a ve většině případů  zhodnotit i celistvost bubínku. Vyšetření se jmenuje otoskopie.

I klinické vyšetření může být pro psa příjemné.

Poslech hrudníku

Při auskultaci (poslechu) hrudníku fonendoskopem  hodnotíme plicní pole, hledáme přídatné plicní šelesty. Pátráme po  srdečních šelestech a arytmiích (nepravidelnostech srdečního rytmu). Takto vyšetřujeme  obě strany hrudníku. Normální poslechový nález plic se často  popisuje jako alveolární či vezikulární dýchání.

Vyšetření břicha

Pohledem (adspekcí) posuzujeme tvar břicha a jeho symetrii. Pátráme po distenzi (zvětšení) a kýlách.  Dále břicho (abdomen) vyšetřujeme palpací.  Dutina břišní je lépe prohmatná u koček a malých psů, obtížně  u velkých plemen psů. V některých případech pomůže nadzvednutí přední části těla.

Posuzujeme citlivost a  bolestivost v jednotlivých částech dutiny břišní. Podle lokalizace bolesti můžeme usuzovat na postižený orgán. Můžeme zaregistrovat velké útvary jako nádory a cysty. Snažíme se pohmatem nalézt močový měchýř, u koček také levou ledvinu.   Někdy se podaří nahmatat i  cizí těleso ve střevě.

Např. u zánětu pobřišnice bývá bolestivost dutiny břišní difuzní, nelokalizovatelná, břicho je napnuté, neprohmatné a velmi citlivé. Velmi zatnuté a nevyšetřitelné  může být  ale také např. i u zvířat s bolestivou páteří v důsledku vyhřezlé ploténky. Ne vždy je tedy snadné nalézt příčinu bolestivosti. Zvíře se musí vyšetřit pečlivě a systematicky.

Vyšetření pohlavních orgánů

U fen zkontrolujeme vulvu, pátráme po výtoku.  Pečlivě prohlédneme celou mléčnou žlázu, hledáme tvrdé bouličky, jejichž podobu mají  často  nádory na mléčné žláze. U samců prohlédneme předkožkový vak a pátráme také po výtoku.

Rektální vyšetření

Rektálním vyšetřením jsme schopni posoudit přítomnost krve ve stolici. Jasně červená barva ukazuje na přítomnost nestrávené krve, natrávená krev má barvu černou.

U psů můžeme pohmatem vyšetřit prostatu. Posuzujeme její velikost, bolestivost, symetrii (její obě poloviny by měly být stejné). Normální prostata je také mírně pohyblivá v předozadním směru.

Rektálním vyšetřením posoudíme také paranální váčky, které jsou v podobě dvou váčků uloženy u konečníku. Představíme-li si řitní  otvor  jako ciferník hodin, nalezneme je  v poloze 4 a 8. Jejich vývody úsťují  na sliznici blízko rektálního otvoru. U váčků posuzujeme opět velikost, symetrii (zda jsou oba  stejně velké) a  bolestivost na dotyk. V případě podezření na problémy v této oblasti také jejich sekret.

A nakonec jedna krátká  lékařská zpráva.

Belinda, nekastrovaná fena německého ovčáka, věk 3 roky

Jak se starat o psa.

Elektronická knížka pro každého majitele psa.

Počet dechů 20/min, pulzy 100/min, T 38 ºC, sliznice a spojivky růžové, návrat kožní řasy v normě, CRT 1s, mízní uzliny nezvětšené, srdeční ozvy ohraničené a bez přídatných šelestů, pulz symetrický a souhlasný se srdeční akcí, vezikulární dýchání, abdomen prohmatný a nebolestivý, rektálně normální nález, mléčná žláza bpn.

Věřím, že se vám zprávu podařilo rozšifrovat. Váháte nad  písmeny bpn? Jsou to první tři písmena ze slov „bez patologického nálezu“, čili mléčná žláza je  OK.

Konečně rozumíte tomu,co veterinární lékař dělá.


Hledáte informace, jak se o svého psa starat, aby zůstal dlouho zdravý a spokojený? Podobným stylem jsou pro vás zpracovány i další témata veterinární péče. Najdete je ve Veterinárním průvodci majitele psa.


Zdroje:

Tabulka výživného  stavu psa a kočky  v angličtině Body condition score

Mader D., MS, DVM, DABVP, Physical Examination: The Cornerstone of Veterinary Medicine, Marathon Veterinary Hospital Marathon, Florida
Physical Examination of dogs and cats (Human Society Veterinary Medical Association)
Svoboda, M., Senior D. F., Doubek, J. a kol. Nemoci psa a kočky – 1. díl, druhé vydání, Noviko a.s., 2008

Petra Malátková

Jsem veterinární lékařka a mou vášní je uzdravovat psy a kočky. Můj příběh si přečtěte >> zde. Chci, aby k aktuálním poznatkům veterinární medicíny měl přístup každý majitel psa a kočky. Pro majitele psů jsem napsala elektronickou knížku Veterinární průvodce majitele psa v pdf formátu. Do elektronické knížky můžete nahlédnout >> zde.

Komentáře

Přidat komentář