Jaké plemeno psa si vybrat? Vezměte v úvahu i svůj životní styl!

Chcete, aby se váš pes s vámi cítil jako ryba ve vodě? Tak při jeho volbě zohledněte svůj životní styl.

na vodě

Nemůžete se dočkat až konečně vyběhnete ven za město a prostě jen poběžíte lehcí jako vánek?

Milujete dlouhé horské túry a nezastaví vás metr napadnutého sněhu?

Posedáváte rádi v létě na zahrádce u voňavého kafíčka nebo oroseného půlitru?

Nebo si nejraději užíváte plnými doušky nezapomenutelné chvíle s dětmi?

Je pohodový večer strávený na dobře vytvarovném kanapíčku pro vás to pravé ořechové?

Vybrat  psa není vůbec lehké. U pejsků s průkazem původu trochu více tušíte  do čeho jdete.

Ale každý pes je  originál, který se zrovna v povaze a temperamentu úplně může standardům svého plemene vymknout. Případně špatná životní zkušenost či chyby ve výchově mohou také psa ovlivnit.

U kříženců může být člověk  často překvapen i jejich vzhledem v dospělosti.

Při  výběru konkrétního plemene  se seznamte s jeho povahovými vlastnostmi, nároky na chov a  nemocemi, které se u něj vyskytují častěji (tzv. plemennými predispozicemi). 

 Hledá se pes pro „běžce“

Petr, muž, 35 let. Nemůže  se dočkat až se konečně obleče do  běžeckého a vyrazí  ven za město. Hledá pro sebe vhodného čtyřnohého parťáka. Zn. Rychlé nohy podmínkou!

Má pravidelný kondiční běh ve vašem životě své pevné místo? Chcete neudělat už z počátku fatální chybu při výběru společníka? Jak by měl takový ideální psí běžec vypadat?

Hledá se pes střední velikosti, spíše lehčí stavby těla, ideálně se srstí, ve které si domů pokaždé nepřinese mnoho bodláků jako suvenýr.

Dobrým společníkem na běh nemusí být jen čistokrevný pes, ale i v útulku můžete nalézt ideálního parťáka. Pokud bychom měli vybrat plemena vhodná pro běžce, mohou to být třeba tato:

  • německý ovčák
  • belgický ovčák
  • border kolie
  • československý vlčák
  • erdelteriér
  • drsnosrstý foxteriér
  • rhodéský ridgeback
  • maďarský ohař krátkosrstý
  • výmarský ohař
  • německý ohař krátkosrstý
  • pointer
  • zlatý retrívr
  • vipet

ovčák

Těmto psům by běh neměl činit problémy. Zvládnou také deštík a občas trochu nepříznivější počasí. Dokáží s člověkem lehce držet krok a hodně pohybu v podstatě sami vyžadují.

I pokud si člověk pořizuje psa jako společníka pro běh, musí počítat s tím, že tímto by společně strávený čas končit neměl. Je potřeba věnovat čas i základům poslušnosti, aby společné soužití bylo příjemné pro všechny zúčastněné.

Pes, se kterým chcete běhat musí být ale hlavně zdravý.

Při jakýchkoli pochybnostech nechte psa prohlédnout veterinárním lékařem. Pokud pes odmítá běžet, kulhá, po zastavení  si lehá, nechce vstávat, obtížně dýchá… Zpozorníme!

Mezi časté příčiny těchto stavů patří nemoci srdce a onemocnění kloubů např. dysplazie.

Psa nikdy k běhu nenuťte.

Pár dobrých rad pro běh se psem:

  • Neběhejte se psem na  tvrdém povrchu jako je asfalt, beton či dlažba. Ideální jsou polní a lesní cesty.
  • Vynechte běh  na prudkém slunci. V létě volte ranní nebo večerní hodiny.
  • Nikdy neběhejte se psem po nakrmení. Pohyb po nakrmení je považován za rizikový faktor  přetočení (torze) žaludku, což je pro psa život ohrožující stav.
  • Často kontrolujte tlapky a drápy.
  • Všímejte si, zda pes nekulhá či si neolizuje packy.
  • Příkladem častějších poranění může být osina v meziprstí či utržený dráp.

A která plemena a jejich kříženci jsou pro běžce nevhodná a delší běh jim radost neudělá?

Psům s krátkou lebkou (můžeme je najít pod označením brachycefalická (brachys-krátký, cephalos-hlava, lebka) může běh způsobovat velké obtíže. Tato plemena mají krátký nos a placatou obličejovou část. Patří sem např. buldog, buldoček, boxer, mops.

Za tento, pro někoho atraktivní, vzhled bohužel platí často vysokou daň v podobě zúžených nozder i nosohltanu, dlouhého měkkého patra a někdy i problémů s průdušnicí. Pro tyto psy udýchat běh je velká námaha. Také jsou tito psi  náchylnější k přehřátí.

Na kondiční běhy nejsou vhodná chondrodystrofická plemena (psi s dědičně podmíněnou poruchou  vývoje chrupavky), která mají  krátké nohy a dlouhé tělo např. jezevčík.

Dále pro milovníka běhu se nehodí všechna trpasličí plemena. Už jenom kvůli své velikosti mají problém udržet tempo při delším běhu.

Když si člověk pořizuje štěně jako parťáka na běhání, tak musí počítat s tím, že rostoucí  štěně nesmí přetěžovat a než pes vyroste tak je lepší spíše klasické venčení. Na staršího psa bude v budoucnu také potřeba brát ohledy.

A jakého psa vybrat, když vás uchvátil psí sport agility? Tady už je potřeba zvážit jedno omezení. Pokud byste chtěli závodit  na mistrovství světa, musíte si vybrat psa s průkazem původu. Pravidla zde nedovolují účast křížencům. Pokud toto pro vás není podmínkou,  můžete si najít pejska také v útulku.

Mezi plemena úspěšná  v tomto psím sportu patří např.:

  • border kolie
  • šeltie
  • parson Russell terier
  • pudl
  • belgický ovčák
  • papillon

šeltieZaměřte se při výběru na temperament konkrétního jedince. Je to sport pro psy, které to baví a běhají s nadšením.

Výhodou je, pokud pejsek bude mít zájem o hračky a pamlsky, aby ho bylo snadné motivovat a byl ochoten spolupracovat.

Dobře se běhá středním psům se čtvercovým rámcem těla, hůře tedy např. opět jezevčíkům. Výborný zdravotní stav pro sport je opět podmínkou.

Dobře si svoje nadšení pro tento sport rozmyslete. Pokud si schválně koupíte temperamentního pejska za tímto účelem a přestane vás po pár týdnech bavit, můžete mít také doma psí neřízenou střelu.

A  budete obtížně pro psa vymýšlet jiný program.

Hledá se pes pro „horala“

Šimon, muž, 35 let. Miluje zimní sporty. Na horách tráví většinu času. Na běžkách vyráží na dlouhé přechody. Hledá společníka pro sychravé dny.  Zn: V mrazu a s větrem o závod!

Pokud budete zvažovat plemena  do hor,  může vaší volbou být např.

  • aljašský malamut
  • sibiřský husky
  • samojed
  • grónský pes
  • bernský salašnický pes

Chov těchto plemen je potřeba si opravdu dobře  promyslet. Jsou to silní, vytrvalí psi, kteří obstojí i v drsnějších podmínkách. Pokud pes však nebude mít dostatek prostoru, výcvik a hodně pohybu, nebude šťastný.

Rozhodně si tato plemena nekupujte proto, že se vám líbí jejich krásný kožich. Také tito psi mohou mít problémy s kyčelními klouby. Aljašský malamut a samojed je plememeno s častějším výskytem tohoto zdravotního problému.

Tip pro vás:

 Po chůzi po nasolených chodnících či cestách ve městě psovi omyjte tlapky od soli  a osušte je.

Hledá se pes do rodiny s dětmi

Manželé Novákovi, děti ve věku 4 a 1 rok, mají rádi procházky, o víkendu jezdí na chalupu, bydlí v bytě 3+1 na sídlišti. Zn: Pohodový rodinný život.

Hlavním požadavkem  pro výběr psa pro rodinu bývá co nejlepší přirozený vztah k lidem a především k dětem. Je však potřeba si říct narovinu, že KAŽDÝ PES MŮŽE KOUSNOUT.

Nikdy nepořizujte psa pro dítě jako hračku. 

Vlastně ani psa dítěti. Psa pořizujete do rodiny, není možné očekávat, že pokud pětiletému dítěti dáte psa, tak se bude o něj starat třeba do svých dvaceti let (věk 15 let u psů není zase až tak neobvyklý). Počítejte, že péče padne na vaše bedra.  O dítě, o psa, o vzájemný vztah mezi dítětem a psem, psem a ostatními dětmi, psy a jinými psy, psy a dalšími členy rodiny.

Pes není vhodný dárek nebo překvapení.

Zvažte, jestli budete mít čas se věnovat štěněti, pokud jste vytíženi péčí o děti, a ještě k tomu máte třeba pevnou pracovní dobu. Šteně je velmi náročné na čas, je potřeba se intenzivně věnovat jeho výchově, výcviku, mít trpělivost (v podstatě jakoby do rodiny přibylo další dítě – takže radost i starost).

I když nebudeme počítat náklady na pořízení psa, krmivo, očkování, odčervení, pelíšek, vodítka, hračky, pamlsky atd. Může nás nemile zaskočit u štěněte nemoc či třeba úraz. Cena náročnější diagnostiky nebo operace se může jednorázově vyšplhat k několika desetitisícům.

Právě časovou a finanční náročnost mnoho rodin s dětmi nezvládne a následně řeší, kam pejska dát. Je tedy potřeba vše promyslet.

Jsou plemena, která jsou pověstná svou trpělivostí k dětem. Ovšem každý pes je jiný. Pokud však budeme chtít přece jenom zmínit některá z nich, bude to např.

  • zlatý retrívr
  • labradorský retrívr
  • border kolie
  • boxer
  • francouzský buldoček
  • mops
  • kavalír king charles španěl

mops

 

Poslední tři zmíněná plemena mohou mít častěji dýchací obtíže kvůli zkrácenému nosu (již zmínění brachycefaličtí psi), dále problémy s očima a kavalír king častěji také se srdcem.

O retrívrech a dysplazii kyčelních kloubů již byla zmínka. Retřívři a border kolie potřebují hodně pohybu.

Miniaturní plemena psů (např. čivava, yorkšírský teriér) mohou  díky své velikosti přijít k úrazu nejen při hře, ale i při obyčejné manipulaci. Velké psy zase nezvládne dítě fyzicky (to je potřeba mít na paměti i u retrívrů).

Obecně dospělí psi z útulku nejsou k malým dětem vhodní, protože nikdy nevíme, jakou pes měl v minulosti negativní zkušenost, zdali někoho v minulosti nepokousal apod. V úvahu přichází vzít z útulku štěně.

Nevýhodou zůstává, že většinou neznáme rodiče štěňátka a můžeme být hodně překvapeni, co nám doma vyroste.

V případě výběru štěněte od chovatele hledáme chov, kde štěňata byla v kontaktu s dětmi a mají s nimi jen pozitivní zkušenosti.

Některá  pravidla pro soužití dítěte a psa:

  • Malé děti by nikdy neměly být se psem o samotě.
  • Pes musí mít svoje místo (pelíšek), kam mu dítě nechodí.
  • Dítě je dobré přiměřeně k věku učit rozumět psímu chování a varovným signálům, které pes vysílá, pokud se mu něco nelíbí.
  • Dítěti by mělo být opakováno, že se na psa nesahá, když jí a spí. Pokud má pes předmět, který dítě chce, musí zavolat dospěláka.

Toto téma se opravdu  vyplatí nepodcenit. Jde především o bezpečnost našich dětí.

Hledá se pes do bytu ve městě

Muž, 30 let, bydlí ve větším městě, se psem přes týden chodí do parku nebo do výběhu pro psy, o víkendu vyráží do divočiny za město. Nadšeně pracuje mnoho hodin denně. Tuto dvojku najdeme také v kavárnách, na náplavce, na Kraví hoře nebo na Prýglu. Či na podobném místě tam u vás.

Problémy se psem žijícím v bytě ve městě patří mezi jedny z častých příčin, kdy lidé uvažují o tom, že se psa chtějí zbavit. V lepším případě podají  inzerát, zeptají se přátel a známých.V horším případě nepohodlného mazlíčka vypustí někde za město.

Pořízení psa do města by mělo být opravdu promyšlené a zodpovědné rozhodnutí.

V podstatě, má-li  člověk dostatek času, prostoru, financí, zkušenosti s výchovou a výcvikem, může i ve městě v bytě chovat jakékoli plemeno psa. Musí se ale potřebám psa opravdu hodně přizpůsobit, brát ohledy na sousedy a ostatní lidi kolem.

Obecně je dobré si uvědomit, že město není žádný psí ráj. Je  plné hluku (pes slyší o mnoho lépe než my), prachu, pachů i zápachů (také psí nos je výkonnější než ten náš), v přetopených bytech je pro plemena psů jako bernský salašnický pes či malamut moc horko, ve městě je tvrdý povrch cest – dlažba, asfalt, beton, občas se připletou do cesty i schody…s panenskou přírodou to má pramálo společného. Takže sám o sobě život pod psa.

Pro obří plemena psů jako je bernardýn, anatolský pastevecký pes nebo třeba  středoasijský pastevecký pes život ve městě není nejvhodnější. Pokud takový dospělý pes nastoupí do tramvaje, většinou pár cestujících musí jinými dvěřmi vystoupit. Někteří z těchto plemen psů také vyžadují velice dobrou socializaci, důslednou výchovu a zkušeného chovatele s přirozenou autoritou.

Je nutno si uvědomit, že NÁŠ pes bude zasahovat více či méně do života NAŠICH sousedů a lidí, které budeme potkávat.

Rozporuplné pocity v nás bude  vzbuzovat psí krasavec od souseda, kterého je radost pomazlit 1x týdně při náhodném setkání, ale do jehož pokladu s pozoruhodnou pravidelností obden šlápneme my nebo náš dvouletý prcek. A denodenní koncert osamělého čtyřnohého nešťastníka v nás podle denní doby a počtu naspaných hodin vyvolává buď bezmeznou lítost či obrovský vztek.

Pes nejlépe zvládne žár velkoměsta, pokud bude moci být stále (ideální stav) se svým člověkem, bude míst dostatek pohybu (záleží na plemeni a do jisté míry je to individuální) a dopřejeme mu dostatek podnětů, výcvik, aktivitu či práci. Rozdíly v těchto potřebách jsou mezi jednotlivými plemeny i mezi samotnými jedinci velké.

Vybrat psa do města  tedy není vůbec lehký úkol. A nedá se obecně říci, že některé plemeno psa se perfektně hodí do bytu a soužití bude šlapat jako hodinky.

Velice důležité je množství času, který můžeme se psem trávit aktivně. Dospělý pes potřebuje minimálně  3x za den vyvenčit a 1x by měla být delší procházka či zmiňovaná aktivita. 

Aby pes život ve městě dobře zvládal, je potřeba věnovat hodně času socializaci štěněte (navykání na lidi, jiné psy, dopravní prostředky, schody, mosty, výtah apod).

Dá říci, že do města a bytu byla vyšlechtěna společenská plemena. Vybírat však můžete také z jiných skupin psů. Je pravdou, že do klasických bytů se spíše hodí plemena malá a střední, ale rozhodujícím je  opravdu čas, prostory a ochota majitele se psovi věnovat.

Žádný pes by neměl být dlouho  sám. Pojem dlouho je hodně individuální, ale řekněme, že u dospělého psa by tento čas neměl přesáhnout více než 8 hodin. Na toto odloučení musíme psa postupně zvykat už od štěněte. Pomoci mohou hračky plnitelné pamlsky (KONG) nebo delší procházka, která pejska unaví. Je dobré začít s několika minutami a čas postupně prodlužovat. 

A jaké jsou typické starosti se psem ve městě?

  • Pejsek nezvládá samotu doma.
  • Páníček má málo času, vycházky bývají příliš krátké a neuspokojí potřeby psa.
  • Je málo míst, kde se dá pes vyvenčit – zbývají parky, trávníky kolem domů (v dnešní době  často i soukromé).

Sám doma nikdy nebude oblíbený psím film

Velkým strašákem pro majitele psů, jejichž mazlík  musí být několik hodin doma sám, je strach psa ze samoty a separační úzkost. Pes, který je v bytě sám, vyje, štěká, ničí vybavení bytu, močí a kálí, i když je vyvenčen. Už při pořizování štěněte je dobré  na tento možný problém myslet.

MVDr. Hana Žertová (veterinární lékařka zabývající se poruchami chování u psů a koček) na základě svých zkušeností s léčbou separační úzkosti formulovala několik doporučení jako prevenci separační úzkosti u psů:

  • Feny snášejí samotu v bytě lépe.
  • Psa bychom neměli nechat v bytě o samotě déle než 8 hodin.
  • Je potřeba  nepodcenit výchovu a výcvik.
  • Psa na samotu  navykat postupně.
  • U některých psů byla separační úzkost pozorována častěji (kříženci, trpasličích pudli, kokršpanělé a jezevčíci), kříženci z útulku bohužel již mohou mít negativní zkušenosti se samotou.
  • Pokud se separační úzkost vyskytne, je potřeba ji řešit včas.

Písnička Po schodoch, po schodoch…není favorit psích hitparád

Na psy ve vysokých budovách číhá jedno nebezpečí. Jsou to schody. Chodit do schodů a ze schodů bychom neměli nechat hlavně chondrodystrofická plemena psů (např. jezevčík, baset) kvůli jejich  problémům s meziobratlovými ploténkami a také plemena s častějším výskytem dysplazie kyčelních kloubů (např. labradorský a zlatý retrívr, aljašský malamut, rotvajler).

Jelikož ve městě není tolik možností k dlouhým procházkám, dobrým nápadem se zdá pejska ulítat chytáním balónku nebo talíře ( fresbee) v parku. Prudké zabrždění psa při běhu, výskoky pro balón nebo talíř jsou však opět nebezpečné pro psí páteř nebo kyčelní klouby.

Nástrahy velkoměsta

Ve městě na psa člověk musí dávat pořád pozor. Na psa zde číhá  hodně nebezpečných věcí.

Nejsou to jen auta, tramvaje a jiné dopravní prostředky.

Ve sklepech domů  bývají položeny krabičky s jedy na potkany. Často se jedná o antikoagulační rodenticidy (narušují srážení krve). Nikdy nenechte  běhat ve sklepě svého psa bez dozoru, při podezření na pozření granulí vyhledejte veterináře.

Dobré je si dát také pozor na občas pohozené plastové obaly od nemrznoucích směsí s ethylenglykolem (FRIDEX). Tato kapalina je sladká, psům chutná, ale bohužel vážně poškozuje ledviny a může být příčinou jejich selhání. Dávejte tedy vždy pozor na vše, co pes  venku najde.

Hledá se pes pro „dámičku“

I miniaturní pejsci mají svoje potřeby a nejsou to ozdoby.

Často je takový malý pejsek – nejčastěji čivava, yorkšírský teriér, mopsík celý den v kabelce v různých kavárničkách, ve fitness, v kinech, v tramvaji, v obchodních centrech, v barech nebo třeba na rockovém koncertu. Tím, že je pes malý a lehce se dá „šoupnout“ do tašky, může vzbuzovat dojem, že ho lze  brát všude.

Je dobré také vědět, že tato miniaturní plemena jsou často predisponovaná k řadě vážných nemocí. Je to daň za malinkatý vzrůst, často velkou hlavu oproti tělu a pod. Osudným se těmto malým plemenům  může stát pád i z malé výšky, či neopatrné uchopení nebo divočejší hra.

Tip: Pro čivavy a yorkšírské teriéry je vhodnější postrojek než obojek. Tato plemena mohou mít špatně utvářené spojení mezi prvním a druhým krčním obratlem. Cuknutí vodítkem může způsobit  velkým malér.

Pokud opravdu chcete miniaturní psí plemeno, informovanost o plemenných predispozicích k nemocem a zdravotní problematice těchto malých pejsků je nutností. I takový to pejsek by měl mít základní výcvik i přiměřený pohyb v přírodě.

Při delším výletu musíme počítat s tím, že takto malé pejsky bude pravděpodobně potřeba občas nést. Zde je tedy nějaké nosítko namístě.

Velký pozor je třeba si dát na to, odkud pejsek pochází. Právě čivava a yorkšírský teriér jsou často chováni ve velmi špatných podmínkách  (malé prostory, velká koncentrace psů, žádný kontakt s lidmi). Ano, je řeč o množírnách psů. Právě pro velký módní zájem o tato plemena, malé nároky na prostor (občas má někdo pocit, že stačí i klec) a krmení, jsou miniaturní psi často v množírnách nalézáni.

Hlavně ne jako součást image

I takto jsou psi bohužel někdy vnímáni. Psi by však rozhodně neměli být pořizováni jako módní doplňky nebo jako součást image. Často lidé nepromýšlí  pořízení psa ve všech souvislotech a jsou strženi módní vlnou.

Zkuste si představit mladíka s plnovousem, velkými brýlemi, stylovou čepicí, kostkovanou košilí a belgickým grifonkem v náručí. Ohlédne se snad každý.

A což teprve štíhlá dlouhonohá slečna v slušivém oblečku s růžovou kabelkou na klíně, ze které vykukuje čivava s růžovým obojkem, ve sněhobílém psím oblečku. Když vytáhne packu ze svého hnízdečka, zahlédneme třpytivou růžovou na psím drápku. Na první pohled krásné.

Je potřeba si uvědomit, že psa nemůžeme odložit, jakmile vyjde z módy, přestane být roztomilým hezkým štěňátkem, onemocní a zestárne. Pořizujeme si parťáka na 7 dní v týdnu a 24 hodin denně.

Naopak jako cool a in doplněk může posloužit  kabelka či pudřenka s obrázkem psíka. Nebo vtipný nápis na tričku s obrázkem hafana. Výhodou je, že můžeme mít každý den takový doplněk jiný.

Hledá se pes pro „milovníka gaučingu“

Občasný gaučing (pohodlné uvelebení se na gauči vedle páníčka) ocení asi každý pes. Ale většina psů opravdu jen po radostné dlouhé procházce, či tréningu agilit, zábavném aportování, vyběhání se s psím kámošem od vedle a podobné zajímavé podnětné aktivitě.

Pokud páníček provozuje gaučing v kombinaci s velkou vášní k všemožným televizním seriálům, či pasivnímu sledování sportovních utkání, nebude to ve většině případů pro žádného psa  ideální.

Krátší pravidelné procházky a odpočinek s páníčkem však potěší staré psy, případně psy s onemocněním limitujícím delší pohyb. Starších pejsků jsou plné útulky a určitě se pohodář najde. Ovšem bez pravidelných procházek to ani v tomto případě nepůjde.

u plotu

Vybírejme si naše čtyřnohé přátele zodpovědně. Snížíme tím jejich budoucí počty v útulcích.

V článku je ilustrativní fotografie šeltie na surfu. Pes má velmi žádané merle zbarvení. S merle zbarvením může být spojen větší výskyt nemocí očí, postižení sluchu a další zdravotní problémy. Jejich barva je nádherná, to ano.

Chcete-li  takové štěně, zjistěte si více a najděte chov, kde jsou psi pečlivě vybíráni jako budoucí rodiče štěňat nebo dokonce testováni a je znám jejich genotyp.

Každý majitel psa je postaven před velkou výzvu a v krátké době potřebuje získat přehled v základních psích tématech. Je zaskočen množstvím psích parazitů, neví, jak odčervovat, na co dát pozor u zubů štěňat. Nerozumí tomu, proč pes má škaredé zuby. Neví, co ho čeká na veterině a je zaskočen dotazy na přítomnost např.  regurgitace.

Tráví hodiny a hodiny na internetu v různých diskuzích. U veterináře není čas se zeptat na vše do detailu. Občas zaslechne, že se některý pes otrávil čokoládou nebo ve sklepě domu snědl jed na potkany. mobile phone

Řešení přináší Veterinární průvodce majitele psa. Je to lektronická knížka v pdf formátu. Obsahuje poslední vědecké poznatky ve vybraných kapitolách. Nemusíte si nic ověřovat. Najdete zde i původní zdroje a odkazy.

Cvičitelům psů, kynologům, trenérům, odborníkům, kteří se zabývají převýchovou psů, majitelům psích hotelů a chovatelských stanic nabízí rozšíření znalostí ve veterinárních tématech, aktuální pohled současné veterinární medicíny. Držte si krok s oborem a buďte pro svoje klienty zdrojem nových poznatků.

Ukázku z Veterinárního průvodce majitele psa si můžete stáhnout »» na této stránce.

 

 

 

Petra Malátková

Jsem veterinární lékařka a mou vášní je uzdravovat psy a kočky. Můj příběh si přečtěte >> zde. Chci, aby k aktuálním poznatkům veterinární medicíny měl přístup každý majitel psa a kočky. Pro majitele psů jsem napsala elektronickou knížku Veterinární průvodce majitele psa v pdf formátu. Do elektronické knížky můžete nahlédnout >> zde.

Komentáře

Přidat komentář